Shodou náhod už ani nevím jakých, jsem znal jednu takovou. Budu jí říkal paní Kateřina.

Původně jsem si i myslel, že to bude normální ženská, ale pak jsem si musel názor upravit.  Ale nepředbíhejme. Než se tak stalo, jednou mne paní Kateřina pozvala na výlet, ať přijedu za ní do Plzně. Tam jsem dojel vlakem, pak jsme společně vyrazili vycházkou okolo Boleveckého rybníka a pak přes pole zpátky.To ještě bylo nic proti ničemu.

Už nevím přesně jaký byl záměr cesty, jen si pamatuji, že s Kateřinou se téma nakonec vždycky nějak točilo kolem vztahů a seznamování. Já byl takový ostýchavý jinoch a ona se cítila jako zkušená a sebevědomá žena.  Kateřina byla prostě od rány a tak mi to asi chtěla naučit, že seznamování neni nic těžkýho, že stačí se prostě seznámit a je to. Však podívej se na mě… a začala mi vyprávět jednu ze svých historek ze života.

Že prý měla období, kdy se jí „náhodou“ sešlo víc různých nápadníků a každý ji žádal o seznamovací schůzku. No tak aby ušetřila čas, tak si ty nápadníky pozvala na rande všechny najednou, na stejnou hodinu do stejné kavárny.  A že prý když se tam sešli, tak jim u jednoho stolečku všem najednou vybalila, že jsou tady všichni správně, že to nebyla mejlka a že ona je teď s nima všema na rande a tak ji bavte. Snažte se. Třeba jí někdo z nápadníků zaujme a ten teda pak vyhrává.

… na to jsem neříkal nic.

Byl jsem na návštěvě a choval jsem se pokud možno způsobně. Kateřina mne chtěla hostit a jelikož žila zdravě, vege a bio, tak první co mi nabídla jako welcome drink, byla čerstvě umixovaná vojtěška, načepovaná z mixeru do velké sklenice. Tohle prý ona pije pravidelně, je to výborný. Vem si a vypij to.

Já jsem zrovna nebyl až tak vege orientovaný, ale co bych pro hostitelku neudělal.  Pustil jsem se do vojtěškového smoothie … a přišlo peklo.  Ne. Pokud jste to nikdy nepili, tak pro netrénovaného člověka je to umixovaná pícnina, na kterou mají krávy obyčejně 4 žaludky. Já měl jen jeden a ten v tu chvíli nevěděl, co s tímhle hořkokyselým nákladem má udělat.  Bylo mi strašně špatně a nebylo možné to dát najevo.

Jenže to by nebyla paní Kateřina, aby mne po welcome drinku v zápětí nepozvala na domácí oběd. Přiznám se, že normálně bych se těšil, ale s pul litrem zelené trávy v břiše jsem nebyl schopný sníst ani zeleninový vývar s knedlíčky.  Tenhle výlet tedy skončil poněkud neslavně, myslím že jsem na záchodě na nádraží v Plzni byl mnohem déle, než by mi bylo milé.

Teprve později, jsem přišel na kloub jak to paní Kateřina myslí s tím seznamováním.  Svěřila se mi, že má dospívající dceru a ta je na její vkus stále ještě bez nápadníka. Ale že bych jí v tom mohl vypomoct, kdybych byl tak hodnej.

Plán byl vlastně jednoduchý. Přijedu za ní a je dohodnuto, že se představím jako velmi dobrý známý… To se mělo inscenovat tak, že při příjezdu budu hlasitě vítán, objat a pocelován jak svatebčan na Ruské svatbě…. Aby dceruška viděla, že jsem důvěryhodný element a seznámení nestojí nic v cestě.

Jak navrhla, tak se tedy stalo. Dojel jsem příměstským busem do satelitního městečka za Prahou a tam na mne už před domkem čekala Kateřina. V pravý okamžik jsem byl jaksepatří vřele přivítán, včetně nějakých frází „jak se mám, že už jsme se dlouho neviděli!!!“

Pak mne zavedla do domku a naznačila, že její princezna je doma a že bych se docela náhodně mohl s ní v domě potkat a seznámit. Vůbec jsem netušil kdo to je  a jak vypadá! Jenže dcerka buhví proč, možná intuicí seznala, že se jí vůbec nechce vylézat ze svého pokoje a už vůbec ne se seznamovat s nějakým cizím člověkem, který sem zrovna přišel.

Kateřina to chvíli zkoušela, přemlouvala skrz dveře a halekala na dcerku aby přišla mezi nás.. a já jak blbec zatím stál na chodbě a čekal co se stane. Nestalo se nic. Dcerka ani po dalším vábení a mírných výhrůžkách z pokoje nevylezla a to zachránilo situaci.

Kateřině bylo jasné, že tenhle laciný trik seznámit vlastní dceru jí nevyšel a tak jsem se s ní před domem rozloučil. To ještě nevěděla, že navždycky,  ale já už to věděl docela jistě.