V dětství jsem byl na několika letních táborech a tenhle byl jeden z nejlepších. Už tedy nevím kde to bylo, ale snad si na to vzpomenu později. Jedna z táborových výprav byla i na zříceninu Choustníka.

Z té si nepamatuji nic.. ale nevim jak se to vedoucím povedlo, ale vzali nás do nedaleké obce Choustník, kde v místním zemědělském družstvu měli přidruženou výrobu. Vyráběli z vlastních brambor smažené lupínky.  Tak jsme se tam podívali na to jak to dělají – a především jsme si každý mohli koupit pytle bramborových solených lupínků, co hrdlo ráčilo. Byly skvělé, čerstvé a velmi levné.

Myslím že po mnoha letech se tato firma stala úspěšnou výrobnou lupínků.. jejich první smažení začalo  v Choustníku 🙂

Cestou zpět jsme jeli na korbě nákladní dodávky.. a už nevím jak se to seběhlo, ale jednomu děcku se z velkého horka udělalo mdlo. Okamžitě jsme zastavili a mladá slečna vedoucí, která s námi jela, vzala z basy jedno pivo, otevřela zátku zubama (!) a pivo vylila na děcko aby ho ochladila. To bylo docela duchapřítomné a dodnes si to pamatuji.