Do Krumlova přichází jaro
Možná jste si toho všimli. Jaro je tu. Zkusme si napsat, jak se příroda probouzí a jak by bylo fajn se k ní chovat. Jarní počasí přijde letos o poznání dříve a jaro bude pravděpodobně velmi krátké, s nedostatkem srážek. Pak skokem přijdou teplé až horké dny. Jaro jak si ho pamatujete z dětství, už možná nebude.
Pozorujte proto přírodu, chovejte se k ní ohleduplně a s respektem.
Začínají kvést stromy
Když se rozhlédnete, uvidíte první květy vrby jívy, které všichni znají jako kočičky. Je to první skromná pastva pro včely a hmyz. Proto prosím netrhejte ani jednu větev domů do vázy! Opusťte definitivně tento zvyk, který prokazatelně škodí všemu živému najaře.
Již dříve v zimním období kvůli teplému počasí vykvetly lísky. Jsou to ty stromy s jehnědy. Těžko říci, zda tyto vykvetlé samčí květy budou stromům něco platné, když se objevily v nepříliš vhodné době. Možná se stromy pokusí vykvést znovu. Možná, že letos kvůli příliš časnému vykvetení žádné plody lísek nebudou.
Vrby jívy a lísky jsou na mnoha místech v Českém Krumlově. Zároveň jsou to stromy, které nejsou považovány za nějakou „kvalitní parkovou dřevinu“ a tak častokrát podlehnou mnoha zkrášlovacím vlivům a likvidacím přerostlých větví. Příroda a hmyz na to mají jiný názor…
Vylétají čmeláci a včely
Pokud spatříte velkého čmeláka, jak pomalu šmejdí u země a něco hledá, je to matka, která se probudila ze zimního spánku a teď usilovně hledá místo, kde by založila hnízdo. Když hnízdo včas nenajde, je to pro ní smůla. Pro ní je tento rok poslední. Bez potomků.
Čmeláci jsou přísně chránění! Nechytejte je, neubližujte jim. Čmeláci jsou dlouhodobě ohrožení civilizačními vlivy a mají stále horší podmínky k přirozenému životu. Kromě včel jsou právě čmeláci důležití v opylování rostlin, jejich schopnosti jsou v některých věcech dokonce lepší, než u včel. Jen prostě nepřináší lidem med, tak zdánlivě nejsou tak „využitelní“ …
Kdo má zahradu, může se pokusit čmeláky chovat ve vlastních čmelínech. Kvalitní čmelín musí mít konkrétní vlastnosti, umístění, aby byl pro čmeláčí matky zajímavý. Pokud si netroufáte na vlastní stavbu, můžete čmelíny koupit. Ani to však není záruka, že se v nich čmeláci zahnízdí. Já jsem vyrobil pět čmelínů a i při maximální péči jsem v nich neměl žádné čmeláky. Ale ještě neztrácím naději.
Matky čmeláků mají rády pro svá hnízda přirozeně chráněná místa. Pokud tedy na zahradě máte místo pod stromy, nebo pod keři, kde je trochu toho přírodního nepořádku, dobře se podívejte zda tam nelétají čmeláci. V tom případě je pak nerušte uklízením větví, kopáním do země a kultivováním trávníku.
Čmeláky jsem viděl například na stráních údolí kolem bývalé Jitony.
Kdo si netroufá na chov čmeláků, může se pokusit připravit alespoň domeček pro hmyz, pro včely samotářky a jiný běžný hmyz. Když ho dáte do polostínu, nemusíte mít o ně starost po celý rok a brzy uvidíte, jak se začne obydlovat.
Vědci zjistili, proč na světě ubývá čmeláků. „Hloupnou“ kvůli pesticidům
Ptáci začnou hnízdit
Po zimě mají ptáci dost práce, kterou musí zvládnout. Připravují hnízda, aby stihli naklást vejce a úspěšně vychovat mladé. Každá tato činnost má přírodou přesně stanovená období, trvání a průběh. To, co se nám může zdát jako že „nějací ptáci si někdy najaře staví hnízdo“ je ve skutečnosti přesně rozloženo na dny a týdny.. na přesná místa kde se dá bezpečně hnízdit a na potravu, kterou v tu dobu lze získat. Když se výrazně změní počasí, je problém. Když například nebude dostatek hmyzu, nebude čím krmit ptáčata.
Pokud se přesto podaří vychovat mladé ptáčky, stále na ně číhá spousta civilizačních nebezpečí. Jsou to např. kočky domácí, které ptáky loví. Pro nezkušené letce může být osudným i skleněná plocha, do které pták omylem narazí v letu. Proto je vhodné myslet na opatření proti nárazům ptáků do skel, například na autobusových zastávkách, nebo na moderních budovách.
Až uvidíte malé ptáče, které už je opeřené a jakoby „vypadlo z hnízda“ nemusíte mít strach. Jeho rodiče jsou patrně na blízku. O svého potomka, který čerstvě vylétl z hnízda, se starají i když je na zemi, nebo pod keřem. Pouze pokud by šlo o zjevné ohrožení jeho života, zavolejte do Záchranné stanice pro divoká zvířata o radu.
Ptáčat se můžete dotýkat, ptačí rodiče nemají problém se k ptáčatům vrátit. U některých savců to však neplatí a tam je vhodné si mláďat raději nevšímat. To je to nejlepší, co pro ně můžete udělat.
O dalších zvířatech a rostlinách zas někdy příště.
Radujte se z každého příchodu jara, jako z něčeho nového, co právě začíná. Aby se obnovilo, prožilo a existovalo ve své přirozenosti a kráse.
Když to nebudeme my lidé respektovat, chápat a chránit, příroda na to má svou odpověď.
Rostliny, zvířata a hmyz postupně odejdou.
Tiše, bez spektakulárního finále.
Zato ale definitivně.
Navždy.