Jak rybníček Sebevrah ke jménu přišel

Nedaleko za Českým Krumlovem, směrem na Přídolí projíždíte osadou Drahoslavice. V údolí pod lesem je pod vysokými stromy skryto pět rybníků drahoslavické kaskády. Poslední z nich je rybník jménem Sebevrah. Jsou tu vlastně dva, očíslované I a II.

Jakpak asi ke svému jménu přišel? Opravdu nevím přesně, ale zkusme si představit co se třeba mohlo stát…

Psal se konec roku 1989 a v Československu se právě začal budovat prvobytně pospolný kapitalismus. Byla to doba plná nadšení mladých lidí a jejich velkých plánů do budoucna.

Jedním z mladých a odhodlaných  byl i devětadvacetiletý Rudolf Piverka.  Ten se tehdy jako člen stávkového výboru Občanského fóra  podílel ve fabrice Praga na odstraňování starých struktur a instalování nových, které jednou tuhle fabriku i zemi zprivatizují.

V porevoluční době se pak rychle našli „všehoschopní chlapci, co spolu mluvili“, aby o překot zakládali nejrůznější holdingy a investiční společnosti. Doba nabízela šance schopným plnými hrstmi.

Bohulibou podnikatelskou činnost však provázel i tvrdý souboj podnikavců o pozice a o šance urvat si to své místečko na slunci.  Následně po převzatých kapitálech se pustit do jejich tunelování.

Když už začínáte podnikat, tak nikdy nesázejte na jedinou kartu. Tohle svaté přikázání, jakoby sám nejvyšší Václav Klaus do kamene vytesal. A tak ti nejagilnějí byznysmeni zakládali eseročka, propojovali akciové společnosti, fúzovali holdingy jak na běžícím pásu. V nich účinkovali jako jednatelé, generální ředitelé a pyšní majitelé leasingu drahých firemních vozů. Zkratku CEO v Československu ještě nikdo neznal…

Také Rudolf Piverka se nebál a podnikal.  Stal se mimo jiné jednatelem agentury ALBERTA, s. r. o. u které vlastně ani nebylo jasné, s čím podniká. Důležité bylo s kým. V tomto případě s panem Bronislavem Bečkou, členem představenstva obchodního domu Kotva.

Té Kotvy, která byla v následujících letech také šikovně vytunelována nejvyššími představiteli z vedení investiční skupiny, která ji vlastnila. Inu, tak to chodí. Velké sázky v kapitálové ruletě vyžadovaly velké odvahy a občas i nějaké ty oběti.  Když v nějakém drahém voze náhodou vybouchla bomba, nebo shořela chata do základů, občané se mnohdy ani nedozvěděli, s kým a proč si podnikatelská mafie právě vyřizovala své účty. Kontakty podsvětí  bývají propletené.

Pan Piverka měl ale další plány, které naplňoval jako ředitel novoučkého pražského rádia Rokko. Se svým know-how z mediálního rybníčku se chystal rozjet další  rádio na Slovensku a k němu už tam měl schválenou licenci.

Jenže co čert nechtěl, když ve velkém  byznysu plavou kapříci i štiky, je v rybníku vždycky těsno. Už nevíme co přesně se stalo, kdo a jak pana Piverku chytil na udičku. Závěr pro něj byl nakonec jediný. Nic nového už nerozjíždět.

Čtvrtého října roku 1998 se vydal svým vozem do přírody, aby si pročistil myšlenky a udělal zásadní životní rozhodnutí. Dojel až k Drahoslavickému rybníku a tam si  v autě při spuštěném motoru pustil do kabiny výfukové plyny a spáchal sebevraždu.

(foto Czeva, wikipedie)

Bylo, nebo nebylo… Máte pro název  rybníka i jiné vysvětlení?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *