Kontejnery na sklo

Pojďme si prohlédnout výstavku pod širým nebem. Týká se tématu separovaného odpadu.

Nakládání s komunálními odpady v Českém Krumlově je téma široké a  komplikované.   Tento příspěvek nedokáže popsat úplně všechny aspekty třídění odpadu.  To by byl obrovský seriál, který by měl být od zcela jiných lidí. Vybral jsem si tedy pouze jednu malou konkrétní část: Separované sklo.

Pokusím se jít více k věci. K tomu mi posloužil průzkum po dobu  šesti měsíců na území téměř celého města.

Závěry zde uvedené berte jako sdělení  na základě praktické zkušenosti. Má-li se k tématu postavit někdo konkrétně za sebe, nebo přímo profesně, nechť tak nezávisle činí.

Řeč je tedy o zelených kontejnerech, do kterých mohou občané separovat skleněný odpad.


Nejdříve si připomeneme, co je napsáno na každém kontejneru. Doporučení má konkrétní důvody, které dávají recyklování smysl.

Doporučení co do kontejneru nepatří je napsáno níže:

Nevhazujte porcelán, keramiku, autoskla, drátěné sklo a zrcadla.  Na dalších snímcích si prohlédneme jak to někteří občané pochopili.

Tady si někdo do kontejneru odkládá směsný odpad. Je to náhoda? Z nouze? Ale vůbec ne! Snímek byl pořízen 18.3.2020 večer, na jednom z nejfrekventovanějších míst v centru Krumlova. Kdo to tam hází? Myslíte že to dělají nějaké dezorientované  babičky? Kdepak. Přijede většinou občan s drahým osobním autem, vyndá krabice s odpadem z vozu, nahází a tradá pryč.  Často uvidíte papírové krabice plné lahví od drahého alkoholu.  Často uvidíte i věci, které přímo ukazují, že je vyhodí někdo z gastro provozu.  Myslíte že to pracovníci městských služeb neví? Vědí to moc dobře. Jen neví, co s tím.

Tady vidíme, jak se někdo rozhodl vyhodit do kontejneru 49 vratných lahví od piva.
Jak si to vysvětlit? Někdo prostě nemá potřebu vracet lahve a dostat za ně bezmála 150 korun.  Tak je prostě vyhodí. Lahve se v kontejneru neobjevily postupně, ale okamžitě. Dává vám to smysl? Pokud pochopíte kdo to dělá, tak pochopíte i proč to dělá.

Také toto je častý případ.
Lidé vhazují do zeleného kontejneru papírové tašky s nápisem „ŠETŘÍM životní prostředí“ s nejrůznějším odpadem. Ať už je to sklo, nebo cokoliv jiného.  Zde doplněno nějakou látkou.  Proč to dělají? Asi chtějí šetřit životní prostředí!  Bohužel špatně. Cokoliv kromě skla komplikuje zpracování odpadové suroviny.

Tady vidíme, že vyprázněný kontejner někdo načal první vratnou lahví. Tvrzení o vysokém procentu vracení lahví v celostátním průměru se zde nepotvrzuje. Příčiny jsou konkrétní, vycházející z nedostatečného zákona o vratných obalech. Ale to už přesahuje téma této reportáže.

Zde vidíme, jak si někdo na sídlišti do kontejneru odložil drátěné sklo. Škoda, že zrovna drátěné sklo a podobné bezpečnostní sklo, nebo autosklo  je výslovně zmíněno, že do kontejneru nepatří. Patří do sběrného dvora. Oblíbené je vložit ceduli skla do kontejneru naštorc. Tím je najednou půl kontejneru blokováno překážkou. Na fotografii byste mohli rozeznat i další předměty, které do zeleného kontejneru nepatří. Podobně jako házet hrách na zeď není zrovna chytré, přesto je oblíbené ho tam házet.

Zde si můžeme všimnout většího množství jednoho druhu lahví vodky v kontejneru. To je naprosto běžné. Neznamená to pouze, že by měl fanoušek této lihoviny velkou žízeň. Je to většinou známka, že původem je nějaká osvěžovna, nebo restaurační zařízení.   Pozorovat se dá prakticky jakýkoliv drahý alkohol ve velkém množství. To není důkaz, že by se tu lidem dařilo zrovna špatně… Vytříděno správně, nicméně doplňuje celý rámec třídění odpadů. Opět spíše k zamyšlení nad stavem světa, v Krumlově zvláště.

V období Vánoc byly v kontejnerech nepřehlédnutelná množství jednodruhových lahví od  punče a tuzemáku. Podobného punče,  který si turisté kupovali ve stáncích na náměstí.  Obrovské množství lahví od alkoholu, rumu a vína nejsou vratné. Končí proto v kontejnerech. Naproti tomu lahve od ovocného sirupu 0,7 litrů vratné jsou, prodá se jich v poměru k tvrdému alkoholu velmi málo. Zde je opět vina na Zákonu o vratných obalech a jeho interpretaci výrobci nápojů. Co dělat nemusí, to dělat nebudou.

Tohle je další nepochopitelná, ale nijak vyjímečná situace. Lidé vyhazují sklenice ze své špajzky do kontejneru, kam patří pouze SKLO!  Není jasné, jaké myšlenkové pochody je vedou, že sem vyhazují zavařené sklenice plné ovoce, marmelád, kyselých okurek, čalamády,  kečupu atd. Když se v kontejneru sklenice rozbijí, je to ještě horší.

Tady vidíte zátiší jak od malíře. Hloupí lidé vyhazují do kontejnerů se sklem velké množství porcelánu, talířů a kovového kuchyňského nádobí včetně příborů, táců, poklic, hrnců atd.
Původ se dá odhadnout buď na domácnost, ale také na restaurační provozovny, které se zbavují svého nepotřebného nádobí. Množství porcelánu je nepřehlednutelné. Přečtěte si, co je napsáno na každém kontejneru. Porcelán do něj NEPATŘÍ. Soutěžní otázka: Víte proč?

Tady máme příklad opravdu veliké žízně. Někdo vyhodil lahev od rumu včetně bezpečnostní plomby. To znamená, že s nakupováním lahve se zrovna neobtěžoval. Komu takové chování nejvíc škodí? Hlavně vám, slušným občanům, kteří  pečlivě třídíte každou drobnost. Žijí vedle vás jiní občané, kteří mají jiné životní priority.

Tohle je také velmi běžný pohled. Intelektuální pěchota odnáší odpad v igelitových pytlích a plynulým vrhem jej umístí do libovolného kontejneru. Nebo vedle něj na zem.  Rychle zmizí.  Pak se stane, že v separovaném odpadu je ten směsný, ale i ve směsném odpadu je pytel plný skleněných lahví. Kdo to dělá? Podle lokality to jsou stoprocentně zaměstnanci ubytovacích a restauračních zařízení. Mají jiné priority, než třídit odpad. Nejsou totiž za to placeni svým zaměstnavatelem.

Víte co je tento divný předmět? Je to zrcadlo původem z IKEA. Umístili ho do kontejneru lidé, kteří sice neumí číst že zrcadla do zeleného kontejneru nepatří, ale zato rádi nakupují v IKEA. Někdo jim říká IKEÁČCI. Koupí si v tomhle supermarketu  celý svůj domov. Co nepotřebují, to zas vyhodí. Jednoduché. Jako jejich život. Nebuďte jako Ikeáčci.

A co je tohle, vážení přátelé? To jsou plastová víčka od PETek, které někdo pečlivě sbíral.  Pak je přinesl ke kontejneru na sklo. Tato víčka bohužel už nikomu rakovinu nevyléčí. Ostatně ani jakákoliv jiná víčka sbíraná za tímto účelem. Možná, že až budete mít vy rakovinu z důsledků znečištěného životního prostředí, někdo vám nasbírá pytlík víček a pak je nechá někde u kontejneru. Pomůže to? Zcela jistě ne.

Až půjdete někdy kolem kontejnerů, vzpomeňte si proto na některé méně intelektuálně zdatné spoluobčany. Kromě Vánoc, kdy jim ochotně strojíte vánoční stromeček, jim projevte osobní pozornost. Dejte najevo, že jejich chování jim příště neprojde beztrestně. Jedině tak to pochopí. Jak si to ve svém městě nazdobíte, takové to budete mít.

Fotografií na téma odpadu mám velké množství. Dávat je na facebook a sbírat k nim lajky NEPOMÁHÁ. Pomáhá jedině, když na základě těchto důkazů budou konat odpovědní lidé ještě odpovědněji.

Z průzkumu mi vyplynulo:

Různé statistiky o kvalitě třídění druhotných surovin nejsou přesné. To jsem věděl už dříve. Když jsem to říkal, sklízel jsem jen povrchní odpor podle toho, k jakému mindsetu byl oponent přikloněný.

Jenže jakmile prozkoumáme konkrétní regiony, nebo města, obrázek o realitě se upřesní. Například Český Krumlov se od průměru i od stavu v Praze výrazně liší. To mi potvrzují i lidé z jiných měst, např. z Brna, Kladna.

Stav špatného třídění skleněné druhotné suroviny v Českém Krumlově nesouvisí přímo s chováním turistů.  Turisté sice nemají zrovna dokonalou kázeň v třídění odpadu, ale za výše uvedený stav nemohou.  Turisté souvisí pouze odvozeně. V Českém Krumlově tím, že lidé s nějakým ekonomickým zájmem navázaným na turistický ruch se mají díky turismu nadprůměrně lépe. A zároveň v přímé souvislosti se svým úspěšným byznysem, se nesnaží odpovědně třídit odpad. Nezajímá je to, není to věc jejich pozornosti.

To se ovšem v dnešních dnech dramaticky změnilo.  Nezměnilo se však chování těchto lidí.  Mnozí se chovají stále stejně jen ve vlastním zájmu.

Převážná většina fotografií nevhodného odpadu je pořízena mimo turistické centrum, kde žijí a podnikají místní občané a kde se sezonní turisté téměř nevyskytují. Stav se výrazněji nemění ani v zimních měsících. Není proto odvozen od turistické sezony. Ovšem i v turistickém centru jsou problémy s odpady.  Zde jsem chtěl ukázat, že za porcelánové talíře v kontejneru turisté nemohou.

Úroveň špatného třídění suroviny nesouvisí přímo s konkrétní sociální skupinou, která by mohla být definována národností, nízkou životní úrovní, subkulturou.  Fotky byly pořízeny z celého města, včetně vilových čtvrtí, sídlišť a míst kde jsou luxusní penziony. Bylo by zavádějící svést špatné třídění jen na „cikány, nebo socky“. Podle mne to je jinak.

  • společným jmenovatelem tohoto jednání je  lenost a vědomí nulové odpovědnosti.
  • druhou příčinou je jalová, nebo zavádějící informovanost o realitě nakládání s odpady.
  • další příčinou je nedostatečný systém zpracování druhotných surovin a jalový zákon o obalech a související zákony. To není problém jednotlivých občanů Českého Krumlova, to už je celospolečenský  problém.

Opatření? Přemýšlejte, než něco uděláte.

V Českém Krumlově už jsou i  velkokapacitní podzemní kontejnery. Podle mého pozorování  do nich lidé házejí nevhodný odpad podobně, jako do nadzemních. Proto to nepovažuji za opatření, které by něco systémově vyřešilo. Stojí pouze hodně peněz jejich vybudování a vyprazdňování. Až vám budou tvrdit, že je nutné je budovat, měli by vysvětlit a doložit, jak tím zlepší třídění odpadu.

Závěrem:

Po shlédnutí těchto fotografií vás možná něco napadne. Pouhé osobní proklamace typu „já přeci třídím a tohle je pro mne naprosto nepochopitelné!“ už nestačí. Nijak tuto situaci neposunují. Vaším lajkem, smajlíkem, komentářem, nebo osobním statusem na facebooku se totiž nic nového nestane.

Posunout ho mohou pouze další aktivní činy více lidí, kteří změní jednání ostatních lidí. Včetně chování mládeže.

Učinit asociální chování společensky nepřijatelné.

Lidé, kteří mají tak slabého ducha, že nerespektují princip třídění druhotného odpadu, se cítí neohrožení společností, která to toleruje. Jakmile jim ale dá někdo najevo, že s tímto jednáním neuspějí ve společenské hierarchii, rychle pochopí, že si to ve vlastním zájmu nesmí dovolit. Už nikdy.

Zastupitelé města by měli ve věci separovaných odpadů konat lépe

Nevyžaduji od nich, aby tiskli více osvětových letáčků. Nevyžaduji aby vytvářeli ozbrojené hlídky u každé popelnice. Tato silová opatření se totiž míjí účinkem. Zastupitelé města jsou tu pro občany proto, aby byly efektivním komunikačním kanálem směrem k vyšším instancím. Tam, kde obyčejní občané přirozeně nemohou mít kompetence něco přímo ovlivnit. Od toho máme zastupitelskou demokracii.

Je potřeba učinit konkrétní  kroky zastupitelů města a občanů směrem k vyšším instancím: Ke krajským a státním institucím. Vyjádřit podněty podané úředníky, návrhy a požadavky na domyšlenější a účinnější odpadovou legislativu.

Pokud se město odvolává na stav, že víc nemůže dělat, pak tím vlastně říká, že nedokáže úkolovat své nadřízené. Konkrétně formulované podněty ministerstvu pro místní rozvoj, návrhy hejtmanům kraje, poslancům. Dělat to opakovaně a systematicky. Proto zastupitele na úřadech máme. Aby jednali s nadřízenými za nás, za občany, ve věcech, které sami občané vyjednat a vyřešit nemohou.

Pokud se to nebude dít, nebo nebudou tyto kroky mít žádnou odezvu, teprve potom má smysl dělat kroky další. Medializovat, vytvářet nový tlak občanů přímo na vyšší instance.

Poskytnout zpětnou vazbu občanům, která bude jasně srozumitelná cílové skupině.

Vyčíslit náklady na dotřídění znečištěného separovaného odpadu a vyjádřit je v penězích, které nemohly být investovány do jiných konkrétních investic města.  Tato informace patrně existuje, ale je zbytečná v nějaké úřední svodce, nebo psaná titěrným písmem zápisu schůze.

Zvýšit poplatek za odpady podnikatelským subjektům na území města. Pokud však budou podnikatelé separovat odpad například do pytlů s přidělenými plombami, pak jim projevit úlevu, že je jejich chování korektní.

Výsledky a postupy v úspěších ale i neúspěších opatření komunikovat s občany. Jak? Kdy? Kde?

Tam, kde to občany nejlépe osloví. Na infodeskách v recyklační uličce to nemusí být dostatečné. Ale třeba na recyklovatelných BIO kelímcích které, se objeví na městských slavnostech. Že jsou na slavnostech převážně turisté? Tak ať se dozvědí, jak se v městě hospodaří s odpady.  Sláva i hanba se bude šířit neméně dobře.

Chystat si podklady na další volební období

v budoucí předvolební kampani otevřít téma nakládání s odpady tak, aby neskončilo pouze v úrovni „povinnosti občana“. To totiž nedopadá na ty, kteří třídit nechtějí a  nebudou, ale spíš na ty, kteří už dávno odpady třídí.

Proto je lepší změnit sdělení o třídění odpadů.
Netřídění učinit společensky nepřijatelné.