Počůrané město

Téma je poněkud „delikátní“ ale pusťme se do něj.

Čím začneme? Třeba odkazem na mapku, kde jsou zakresleny všechny veřejné WC.
Možná tam chybí toalety ve vodáckých kempech.  Dá se říci, že jich není ani málo, ani moc. Čistota zařízení je, zejména díky obsluhujícímu personálu, velice dobrá. Jsou tu však jiné okolnosti.

Vstup na WC je zpoplatněn mincemi. Cenu jako takovou nekomentuji, netroufám si v této věci mluvit do byznysových plánů města. Rozumím tomu i tak, že ve zdejších reáliích to je udržitelný způsob provozu. Mnohokrát jsem si všiml, jak byli  zahraniční turisté skoupí na svou mincovní hotovost. Podle jejich slov je potřebují na několik věcí:

  • pro automat na kávu (ve městě, kde je snad nejvyšší koncentrace kaváren v Čechách)
  • pro parkovné na placeném parkovišti (kde by měly být parkovací automaty schopné přijímat i bankovky a karty)
  • pro veřejné WC
  • pro buskery a házení do kašny na náměstí

K veřejným WC je potřeba dodat, že některé WC, například na autobusové zastávce Špičák, mají vstupní turnikety jak ve věznici Sing-Sing což dělá problém, zejména když máte na zádech batoh.  Musí zůstat venku.   Na vlakovém nádraží si o klíček do komůrky musíte požádat. Snad nejmenší komplikací jsou WC na benzínových pumpách a v supermarketech na okraji města. Tam už turisté většinou nechodí.

Další příležitost jak si kultivovaně odskočit, je prakticky jakékoliv stravovací zařízení ve městě. Zde je pochopitelné a podléhající minimální slušnosti, že toalety jsou určeny zejména platícím hostům.

V budově Lazebny to hostům restaurace řeší turniket se žetonem zdarma, ostatní musí mít mince. Faktem všam zůstává, že od zavírací doby do rána jsou toalety nedostupné a tak je noc při náhlé události obdobím improvizace.  Výsledky improvizace jsou pak ke spatření například u zadní stěny toalet parkoviště Jelenka.

Jak se inspirovat ze zahraničí?

Když jsem před patnácti lety cestoval do Amsterdamu, tak kromě návštěvy notoricky známých míst jako mezinárodní letiště Schiphol s vynikajícími snídaněmi rychlého občerstvení (nemáme),  muzeum voskových figurín (máme), muzea výtvarného umění (taktéž nějaké máme) čtvrti Red Lights (stále ještě nemáme),  veřejných trhů na náměstí se zeleninou a květinami (nemáme a mít nebudeme, protože máme trhy v Zahradnictví za městem přeci), vodních kanálů (máme zhruba v délce několika desítek metrů) rozšířené cyklistické dopravy (u nás spíše HUGO dopravy), coffeeshopů (pozor neplést s kavárnami s kterými bychom mohli směle konkurovat)  tam bylo cosi, co mne vskutku zaujalo. Byly to pánské veřejné pisoáry.

Místy ty historické, místy však moderní a velmi praktické. Včetně těch pohyblivých A především nebylo důvodem, aby budily v někom pohoršení.

V Čechách ty moderní přenosné pisoáry už také dávno známe, většinou ale jen na jednorázových akcích, jako jsou festivaly pod širým nebem, koncerty.  možná nějaké venkovní koupaliště.

Posledním pokusem modernity jsou veřejné pisoáry, které moč koncentrují a zároveň z ní společně se slámou, nebo jiným organickým materiálem vytvářejí kompostováním hnojivo pro rostliny. Zkoušejí to v Paříži.

Co jsem však dosud spatřil v Krumlově?

Kromě již naznačené „katastrofy s rychlým průběhem“ se můžeme setkat s několika místy, které občany přímo vybízí konat.

Jedno místo, konkrétně průchod v ulici Radniční, svérázně okomentoval místní sprejer, který na zeď nastříkal šablonou dva pisoáry.  Dal tak konečně najevo, že místo bylo nezřídka vyhledávané k větší či menší úlevě turistů.

Průvodci rádi upozorňují turistické skupinky, že po celém městě jsou k vidění nárožní kameny, takzvané odrazníky, které dříve sloužily jako ochrana proti poškození rohů budov od povozů projíždějících úzkými ulicemi.

Současné motorizované povozy už si dávají pozor, nicméně kameny  slouží nyní mnohdy ke psímu značkování. Kdyby tam nebyly, omítka by kromě renesančních sgrafit mohla chytit úplně jiné vzory.  Takto vypadá kamenný roh domu poškozený psí močí.


Spontánním ulevováním trpí i místní požární hydranty, na Latránu určené především k okrase. Toto očůrávání ale není ideální.

Tím se plynule dostáváme k venčení pejsků po městě i v parcích, kterých máme v Krumlově dostatek. Někteří pejsci s psovody, jiní občas i bez psovodů si  uleví v parku u stromečku. Tento zvyk je i u lidí docela  zažitý. Myslíme si, že tím stromeček čůráním zalijeme.

Realita je taková, že zdravé stromy od nás běžně žádné čůrání nepotřebují a ve velkém suchu už to těch pár kapek nevytrhne.  Zato ale vysoká koncentrace močoviny, dusíku a jiných látek poškozuje stromovou kůru a může vést k odumření stromu. (ukázka z wikipedie)

Možná to považujete jako nedůležité, ale v pražských parcích měli dlouhou dobu velké trápení s hynoucími mladými stromky. Nová výsadba stála stovky tisíc korun a stromky rychle chřadly. Dokud se nezjistilo, že jsou 24/7/365 zalévány psí močí, která je poškozovala.   Právě z těchto důvodů se musí parkové stromy u kořenů chránit, nebo vytvářet v hojně navštěvovaných parcích psí toalety.

Další rizikové místo je dětské hřiště u městských hradeb, nedaleko ulice Hradební.  Je tam sice veřejný zdroj vody na umytí rukou. Ale spatřil jsem tam i maminku, která své děcko odvedla „vyčůrat“ na nedaleký zemní reflektor, který hradby osvětluje. Považovala to za dobrý nápad.

Elektrický reflektor vyhodnotila jako nejlepší cíl pro dětské čůrání. Budeme věřit, že je dostatečně chráněn proti vlhkosti.

Mamince posíláme pěknou písničku

z dnes již nekorektního seriálu Ren a Stimpy s jejich zábavnou stolní hrou Nečůrej na elektrický plot.

Co říci závěrem?

Český Krumlov má velkou výhodu, že město je malé.  Netrpí ještě ve velkém jevy, které jsou ve velkých městech o mnoho větší, závažnější a hůře řešitelné. Neznamená to ale, že sklon k budoucím problémům tu vůbec neexistuje.

Ve věci toalet jsou zde kritické zejména noční hodiny, kdy nejsou na první dobrou dostupné přijatelné alternativy. Zažívání se však v některých případech neptá a čekat na ráno se mu také nechce. Druhý den to pak v někom budí pohoršení. Kdo se jen pohoršuje, tak by si měl občas zkusit to zažít.

Takže potenciál ke zlepšení tu stále je. Jen je potřeba vidět kromě notoricky známých krás i další střípky zdejší neuvěřitelné zajímavé mozaiky.