Bio festival na Vlčí Hoře
Už ani nevím odkud jsem poznal jednu bio-ženu… ale to asi nevadí. Pracovala někde v pražské redakci módního časopisu, ale to jí moc nenaplňovalo. Zabývala se svým vlastním projektem bio.cz což bylo tenkrát něco podobného, jako fler.cz ale více zaměřené na bio potraviny a kosmetiku. Vysvětlovala mi, jak je to pro ní důležité aby webshop fungoval jak má. Fler jako konkurence nakonec přežil, Bio ne.
Navrhla mi, že jeden víkend se koná na Vlčí Hoře bio festival, tedy trochu muziky a trochu stánky s lokálními produkty, pivo z minipivovarů v okolí a tak. To vše na konci světa kde je krásná příroda.
Tak dohodnuto, vyrazili jsme z Prahy jejím autem a dojeli až do Vlčí Hory nedaleko Krásné Lípy. V obci Vlčí Hora má sídlo výrobce přírodní kosmetiky Nobilis Tilia. Vedle budovy kde vyrábí své produkty je i malá bylinková zahrada, kde jsme se mohli procházet a dostali jsme i odbornou přednášku.
Na místě už byly na louce vyhrazená místa pro stany i malé podium. Postavil jsem si tedy svůj miniaturní stan a zkoumal co je tu k vidění
Druhý den od rána to celé začlo, přijelo spousta stánkařů, ale i návštěvníků. Na podiu hráli muzikanti, před podiem děti s rodiči. Ze stánků jsem si nekoupil skoro nic… akorát si pamatuji že krišnovci nabízeli k jídlu nějaké své pečené hrachové bio koule… nic tak šíleně nestravitelného a bez chuti jsem nikdy nejedl.
Na místě jsem se potkal i se známou permakulturní zahradnicí Katkou H. která se tam starala o tu bylinkovou zahradu.. Katka je úžasný a permakulturně i bylinkově velice vzdělaný člověk.
Nevydržel jsem moc dlouho otálet před podiem a tak se vydal na menší okruh po okolí. Jedna cesta vedla na nedalekou rozhlednu Vlčí Hory. Šlo se tam lesem do kopce, kolem nějaké studánky.. Nic těžkého. Na rozhledně bylo vidět do kraje, co jiného 🙂
Druhý můj výlet byl opačným směrem ze vsi, .. chtěl sem si prohlédnou pár původních domů architektury Sudet. Ty chalupy mají v sobě hodně poetiky.. A některé z nich ještě stále vypadaly opuštěně. Toužil jsem v té době najít nějakou malou chalupu, jen jsem neměl tolik peněz a ani přesnou představu, jak se o ní starat, když jsem pracoval v Praze. Proto byly mé plány spíš teoretické.
Vycházku jsem brzy otočil zpět, protože nešlo jít někam moc dál. Bylo vidět, že obydlené domy mají kolem sebe luxusní a neprostupné zahrady… koukat na zahradní ploty cizích domů člověku moc nálady nepřidá.
Spánek ve stanu a spacáku musel být oblečený i s čepicí, protože v noci tu byla docela zima. Ráno se probouzím brzy a cítím se jako bezdomovec, když kolem mne parkují luxusní vozy a karavany.
Další den jsem se myslím vydal na samostatný výlet do Šluknova, ale to už popíši přímo v samostatném výletu.